|
| |
|
|
Laboratorní úlohy v prostředí NS3 pro předmět Pokročilé komunikační techniky
Vadkerti, Gabriel ; Mašek, Pavel (oponent) ; Langhammer, Lukáš (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá s vytvorením laboratórnych úloh v prostredí NS-3, kde sú predstavené protokoly IPv4 a IPv6, unicastový a multicastový prenos dát, kvality služieb v bezdrôtových sieťach, ďalej protokoly TCP a UDP. Najprv je popísaný simulátor NS-3, vývojové prostredie Eclipse IDE a ich spojenie. V ďalšej časti sú predstavené vlastnosti protokolov IPv4 a IPv6, je podrobne popísaná štruktúra záhlaví a technika fragmentácie. Podľa získaných vedomostí je vytvorený postup laboratórnej úlohy, ktorá sa zaoberá s porovnaním protokolov IPv4 a IPv6. V ďalšej časti sú popísané typy prenosov, ďalej je podrobnejšie vysvetlený multicastový prenos dát. V druhej praktickej časti je vytvorený postup pre laboratórnu úlohu, ktorá sa zaoberá s porovnaním unicastového a multicastového prenosu. V ďalšej teoretickej časti je rozobraná problematika kvality služieb a metódy na jej zaistenie. Podrobnejšie je popísaná prístupová metóda EDCA, ktorá sa používa v bezdrôtových sieťach. Táto prístupová metóda je implementovaná v nasledujúcej simulácii, v ktorej je skúmaný vplyv prístupovej kategórie na rôzne parametre prenosu. V ďalšej teoretickej časti sú predstavené protokoly UDP a TCP, ďalej štruktúra záhlaví týchto protokolov. Posledná časť práce sa zaoberá s porovnaním vlastností týchto protokolov.
|
|
|
Implementace síťového protokolu do prostřední network simulator 2
Janiga, Robin ; Mlýnek, Petr (oponent) ; Koutný, Martin (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje protokol pro systém hromadného sběru dat a jeho implementaci do prostředí Network simulator 2. Systém definuje dvě nové komunikační jednotky. Centrální jednotku CU a měřicí jednotku MU. Jednotky pak pracují podle pravidel definovaných komunikačním protokolem. Obsah této práce jsou následující. Na začátku je popsán simulační nástroj, konkrétně systém Ns-2 a nástroj pro vizualizaci simulačních výsledků, program NAM. Dále následuje popis navrženého komunikačního protokolu, jeho princip funkce, popis jednotek a komunikačních zpráv. Způsob komunikace mezi jednotkami. Především byl popsán multicast a jeho typy ASM a SSM. Jako doplnění byl popsán i unicastový princip komunikace. Dále následuje kapitola popisující způsob rozšíření simulátoru o vlastní protokol a podporu multicastové komunikace SSM. Přidání nového protokolu je reprezentováno naprogramováním agenta a aplikace a definici hlavičky nového protokolu. V této kapitole jsou také uvedeny nezbytné změny ve zdrojových souborech, nutné před rekompilací. Hlavním cílem této diplomové práce je vlastní implementace navrženého protokolu. V programovacím jazyce C++ byli vytvořeni dva agenti, kteří reprezentují centrální a měřicí jednotku. Tito agenti byli zkompilováni do simulátoru a pomocí jednoduchého skriptu byla otestována jejich funkčnost. Simulační skript definoval 200 MU a jednu jednotku CU. Závěr práce je věnován simulaci zatížení společné linky mezi centrální jednotkou a ,,přístupovým,, uzlem. Bylo zjišťováno zda použití kumulativního způsobu potvrzovaní šetří přenosové kapacity linky oproti běžnému způsobu potvrzování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Návrh unicastového a multicastového simulačního modelu v NS2
Votava, Martin ; Burget, Radim (oponent) ; Šimek, Milan (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na tvorbu sítí pomocí nástroje Network Simulátor 2. Hlavním tématem práce je simulace unicastového a multicastového směrování.Práce také popisuje protokoly používané na transportní vrstvě, jako je protokol TCP (Transmission Control Protocol) a UDP (User Datagram Protocol). V neposlední řadě práce obsahuje laboratorní úlohy, v nichž si čtenář může ověřit nabité znalosti simulování Unicastu a Multicastu.
|
|
|
Switche pro FTTx - nasazení v sítích s IPTV
Horváth, Tomáš ; Reichert, Pavel (oponent) ; Münster, Petr (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo seznámit se s přepínači, které mohou být nasazeny v sítích založených na FTTx. První kapitola se zabývá službou IPTV, jejími výhodami, nevýhodami a poskytovanými službami. V následující kapitole jsou rozebírána optická vlákna a možnosti jejich zakončení – FTTH, FTTC, FTTB, FTTO, FTTP a FTTN. Další část zahrnuje metody vysílání a detailnější rozbor multicastových adres včetně definovaných rozsahů a multicastové distribuční stromy. Závěr teoretického rozboru k práci tvoří vysvětlení všech 3 verzí IGMP protokolu a rozdělení přepínačů pomocí přenášených signálů. V praktické části je proveden návrh testování těchto přepínačů. První metoda představuje testování pomocí jednoho video souboru v různém rozlišení. Další možnost testování je založena na první metodě, avšak s tím rozdílem, že testování probíhá se dvěma streamy, z nichž každý má rozdílný datový tok. Poslední testování slouží k dokázání faktu, že se video tok přenáší pomocí multicastu, nikoli každý tok ze serveru ke klientovi zvlášť. Spojení mezi přepínači bylo omezeno na 10 Mb/s a zvolený video soubor dosahuje právě těchto průměrných přenosových hodnot.
|
|
|
Protocols Analysis of CISCO Networks
Karlík, Martin ; Kenyeres, Martin (oponent) ; Škorpil, Vladislav (vedoucí práce)
ABSTRACT Bc.Karlík, Martin Department of Telecommunications, Faculty of Electrical Engineering and Communication, Brno University of Technology. Analysis of CISCO networking protocols This semestral thesis is focused on CISCO networks and protocols like MPLS, BGP, Ipv4, Ipv6, Multicast – sprase / dense mode. The task was study of those protocols and design and implement lab excercise with one of those protocols by using free network simulator GNS3. In this excercise is used CISCO router 3745.
|
|
|
Virtualizace FITkitu
Vavruša, Marek ; Korček, Pavol (oponent) ; Vašíček, Zdeněk (vedoucí práce)
Práce se zabývá komplexní virtualizací výukové platformy FITkit. První část bakalářské práce popisuje rozšíření knihovny libkitclient o podporu virtuálních zařízení a návrh protokolu pro sdílení platformy FITkit v IP sítích. Protokol je rozšířen o podporu automatického vyhledávání zařízení v místní síti pomocí protokolu UDP multicast. Druhá část práce se zabývá návrhem architektury pro vzdálený překlad aplikací pro platformu FITkit a její implementací v programech fcmake a QDevKit. Poslední část práce shrnuje dosažené výsledky a představuje další možnosti rozšíření.
|
|
|
Zjištění fyzické pozice počítače v Internetu
Relovský, Josef ; Kubánková, Anna (oponent) ; Komosný, Dan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je tvořena jako součást výzkumného projektu, pro jehož řešení je používaná celosvětová experimentální síť PlanetLab. Celá problematika se zabývá termínem IPTV (Internet Protokol TeleVision). Jedná se o protokol, který umožňuje přenášet data televizního vysílacího obsahu přes Internet ke koncovému uživateli. V technologii IPTV je zdrojem dat určitý server. Tato data jsou představena jako obraz a zvuk (streem), které je potřeba doručit koncovým uživatelům. Jelikož se jedná o technologii využívající velké nároky na přenos, musí být určena určitá struktura, která představuje vzájemné propojení daných počítačů. Hledá se nejprůchodnější cesta mezi zdrojem a cílem. Úkolem mé práce je tuto strukturu navrhnout. Princip rozvětvení signálu z jednoho uzlu na více uzlů se nazývá multicast. Přesněji řečeno z jednoho uzlu do množiny uzlů. V IPTV je to tak, že každý jednotlivý program představuje jednu multicastovou skupinu. Konkrétní koncoví uživatelé (příjemci) jsou členy jedné nebo více dostupných multicastových skupin. Přepnutí mezi programy pak vyžaduje přechod z jedné multicastové skupiny do jiné skupiny. Pro testování je používána celosvětová experimentální síť PlanetLab. Vznikla v roce 2002 po založení tří amerických univerzit. Obsahuje přes 800 uzlů, které jsou rozmístěny po celém světě. Tuto experimentální síť používají přední nadnárodní společnosti jako je Intel, HP. Je vytvořena pro testovací a vědecké účely. Pro vytvoření struktury propojení vytvářím skripty v Linuxu. Hlavní údaj, podle kterého je vše odvíjeno, je čas odezvy. Ten zjišťuji pomocí příkazu „ping“. Vše je tvořeno v Linuxu, protože v PlanetLabu používají uzly právě Linux. Pomocí příkazů „ping“ zjišťuji aktivní uzly a časy odezev. Podle těchto časů vytvářím vzdálenostní vektory, které slouží k nalezení polohy vůči referenčním bodům, které jsou předem určeny. Podle shodností těchto vektorů se potom určuje, ke kterému bodu se daný uzel připojí.
|
host ::
RSS.